Díky chuťovým vlastnostem whisky je tento druh alkoholu velmi oblíbený po celém světě. Večer v baru nebo večeře v rušné restauraci je ideální příležitostí sáhnout po sklenici ozdobené kostkou ledu plnou whisky. Při vychutnávání aromatického a poměrně intenzivního nápoje, kterým je whisky, stojí za to zamyslet se nad tím, jak vypadá výrobní proces, a blíže se seznámit s druhy destilace. Jak se whisky vyrábí, není zahaleno tajemstvím, a proto si dnes odpovíme na otázku, z čeho se whisky vyrábí.
Historie whisky od základů
Nápoj, který dostal vzletný název “whisky“, pochází z Irska a jeho původcem je svatý Patrik, který byl patronem domovské země whisky. Na samém počátku se alkohol používal ke zcela jinému účelu a nazýval se “uisha betha” (“voda života”). Whisky byla vyhledávána zejména tehdy, když bylo třeba léčit problémy související s trávicím systémem.
Whisky byla také považována za prostředek proti příznakům neštovic. Irsko se však stalo příliš malým územím pro takový lékařsky nezbytný nápoj, a tak se jeho výroba začala uskutečňovat také ve Skotsku. Většina lahví, které se vyrobily na samém počátku historie whisky, šla na britský trh, ale velký zájem o nákup whisky měly také Spojené státy. Vše se změnilo, když byla ve 20. letech 20. století zavedena prohibice. Když byla zrušena, znalci žijící v USA si opět mohli vychutnat zlatavý mok.
Z čeho se whisky vyrábí?
Ačkoli má whisky kořeny v Irsku, dnes se tento zlatavý nápoj vyrábí na několika kontinentech. V závislosti na místě se lihovina liší nejen chutí, ale také barvou. To je ovlivněno fázemi výroby a především ingrediencemi, které se při výrobě whisky používají.
Ve Spojených státech probíhá výroba zlatavého moku za pomoci kukuřice nebo pšenice. Méně obvyklé je pro Američany použití žita. Jack Daniel’s, Jim Bean nebo Wild Turkey jsou jen příklady lihovin dostupných v obchodech, které jsou velmi oblíbené. “Skotská” vyžaduje použití ječného sladu nebo směsi obilovin a doba jejího zrání se výrazně prodloužila.
Jak probíhá výroba whisky?
Irská whisky se vyznačuje tím, že se destiluje třikrát, zatímco japonská Yamazaki je srovnávána s americkou whisky. Výroba likérů po celém světě způsobila, že se jednotlivé fáze výroby whisky mohou značně lišit, například doba zrání, kdy whisky Johnnie Walker stráví v sudu o rok déle než whisky Wild Turkey.
Whisky je dnes k dostání v mnoha druzích, příchutích a dokonce i barvách. Lahve plné likéru se budou lišit dobou zrání, množstvím destilace, přísadami, takže proces výroby whisky závisí především na výrobci. Existuje však určitý vzor, který by měl výrobce dodržovat, aby vyrobil spíše whisky než úplně jiný destilát. Tady je:
Sladování – první fáze výroby whisky
Obilná zrna se umístí do vhodně připraveného prostředí, tj. teplého a zároveň vlhkého, a po určité době začnou klíčit. Tento proces je nesmírně důležitý, protože se při něm uvolňují enzymy odpovědné za štěpení škrobu na monosacharidy a disacharidy. A jak všichni víme, kvasinky, které jsou základem kvašení, milují cukry, protože jsou jejich hlavní potravou. Následuje sušení – způsob jeho provedení závisí na lihovaru.
Mletí a následné mletí sladu
Následují dvě velmi důležité operace, a to mletí a rmutování sladu. První operace není složitá, zatímco druhá vyžaduje mnoho hodin práce. Mlácení sladu spočívá především v zalití sladu horkou vodou a následném důkladném míchání, dokud se zrna neotevřou a nerozpustí se škrob. Celý proces je třeba provést dvakrát, protože se tak získá více potřebného cukru. Na samém konci je odčerpání mladiny, tj. tekutiny vzniklé při rmutování sladu, která se nahromadila v rmutovacích kádích.
Destilace, nejzajímavější část výroby whisky
Druhy destilace jsou opravdu různé a do značné míry závisí na výrobci. Než však dojde k destilaci a k získání různých druhů whisky, čeká ji fermentace. Do předem odčerpané mladiny se přidají kvasinky, které účinně přemění cukry na alkohol. Kvašení obvykle trvá 2-3 dny, po jejichž uplynutí získáte alkohol obsahující 12-16 % etanolu.
Po kvašení následuje destilace, která je klíčovou fází. Mladina obsahující značné množství alkoholu se odkalí a poté zahřeje. Cílem tohoto postupu je zkapalnit alkohol a získat destilát o síle 96 %. Výrobci jej zředí na přibližně 60 % a poté jej přelijí do řádně připravených sudů, kde probíhá proces zrání.
Jaký efekt výrobce získá, závisí na době zrání, tvaru alembiků, použitých produktech, opětovném ředění a dokonce i na volbě obalu, do kterého se likér nalévá.
